František Bartoš patří mezi nejvýznamnější osobnosti českého národopisu. Byl učitelem, jazykovědcem, sběratelem lidových písní, pohádek a zvyků. Díky jeho celoživotní práci se podařilo zachovat mnoho příběhů, písní a tradic z Moravy, které by jinak mohly navždy zmizet.
Narodil se 16. března 1837 v Mladcové u Zlína. Přestože jeho rodina neměla mnoho peněz, podařilo se mu vystudovat gymnázium v Olomouci a později také univerzitu ve Vídni. Už během studií se začal zajímat o český jazyk, historii a lidovou kulturu, kterým pak zasvětil celý svůj život.
Učitel, který miloval český jazyk
Po dokončení studií působil jako profesor na několika gymnáziích. Nejprve učil ve Strážnici, Olomouci a Těšíně, později téměř třicet let v Brně, kde se stal také ředitelem českého gymnázia.
Mezi svými žáky byl oblíbený nejen díky velkým znalostem, ale také proto, že dokázal své nadšení pro český jazyk a literaturu předávat dál. Mnozí jeho studenti se později sami stali známými spisovateli, novináři nebo učiteli.
Sběratel pohádek, písní a lidových tradic
František Bartoš věřil, že lidové příběhy, písně a zvyky jsou cennou součástí našeho kulturního dědictví. Cestoval po moravských vesnicích, naslouchal vypravěčům a pečlivě zapisoval pohádky, říkadla, hádanky, písně i lidové zvyky. Díky jeho trpělivé práci se mnoho z nich dochovalo až do dnešních dnů.
Navázal tak na práci sběratele lidových písní Františka Sušila a později spolupracoval také s hudebním skladatelem Leošem Janáčkem, se kterým vydal několik sbírek moravských lidových písní.
Významná díla
František Bartoš napsal desítky knih o českém jazyce, moravských nářečích i lidových tradicích. Mezi jeho nejznámější díla patří:
- Naše děti – jedinečná sbírka dětského folkloru obsahující říkadla, hry, hádanky a lidové zvyky.
- Lid a národ – rozsáhlé dílo o životě a tradicích moravského lidu.
- Moravský lid a Moravská svatba – knihy věnované lidovým zvykům a obyčejům.
- Dialektologie moravská a Dialektický slovník moravský – významná díla o moravských nářečích.
Člověk, který pomáhal druhým
Vedle své vědecké práce se celý život věnoval také vzdělávání. Podporoval české školy, kulturní spolky i studenty, kteří neměli dostatek peněz na studium. Nikdy se neoženil a velkou část svého života zasvětil práci pro českou kulturu a vzdělávání.
Po odchodu do penze se vrátil do rodné Mladcové, kde také 11. června 1906 zemřel.
Odkaz Františka Bartoše
Díky Františku Bartošovi se podařilo uchovat obrovské množství lidových pohádek, písní, říkadel a zvyků, které se po staletí předávaly pouze ústně. Jeho knihy dodnes využívají historici, folkloristé i učitelé a mnoho z jeho zápisů stále připomíná bohatství moravské lidové kultury.
Na jeho počest nese jeho jméno Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně a ve zlínském zámku je možné navštívit stálou expozici věnovanou jeho životu a dílu.
Zajímavost
Jedním z nejcennějších Bartošových děl je kniha Naše děti, která zachycuje dětské hry, říkadla, hádanky, písničky a další lidové tradice tak, jak je znaly děti na Moravě před více než sto lety. Díky jeho pečlivým zápisům si je můžeme připomenout i dnes.