Charles Perrault (čte se Šárl Peró) se narodil 12. ledna 1628 v Paříži a zemřel 16. května 1703 tamtéž. Byl francouzským spisovatelem, významným úředníkem na dvoře krále Ludvíka XIV. a členem Francouzské akademie. Do dějin se však zapsal především jako jeden z prvních autorů, kteří dali lidovým pohádkám podobu knih, jakou známe dnes.
Díky němu se po celém světě rozšířily příběhy o Popelce, Červené karkulce, Šípkové Růžence, Kocourovi v botách, Modrovousovi nebo Palečkovi. Tyto pohádky dodnes patří k nejoblíbenějším na světě a inspirovaly nespočet knih, divadelních představení i filmů.
Od studia práv až ke královskému dvoru
Charles Perrault vyrůstal v zámožné rodině právníka a dvorského úředníka. Vystudoval práva a získal advokátskou licenci, ale místo soudní síně ho mnohem více přitahovala literatura. Už jako mladý psal básně a satirické verše, ve kterých s humorem komentoval události své doby.
Po skončení občanských nepokojů ve Francii se díky svému staršímu bratrovi dostal ke královskému dvoru. Brzy si získal důvěru významného ministra Jeana-Baptisty Colberta, který ho pověřil prací v komisi dohlížející na nákup uměleckých děl pro krále i na výstavbu slavných staveb, mezi nimi Louvru a zámku ve Versailles.
Roku 1671 byl přijat do Francouzské akademie, která pečovala o francouzský jazyk a literaturu. Později se stal jejím tajemníkem i knihovníkem.
Ve svém osobním životě prožil také těžké chvíle. Se svou ženou Marií Guichon měl čtyři děti, ale po pouhých šesti letech manželství ovdověl. Po smrti ministra Colberta se rozhodl opustit státní službu a naplno se věnovat psaní.
Spor o to, zda mohou být noví autoři lepší než ti staří
Charles Perrault nebyl jen spisovatelem pohádek. Zajímal se také o literaturu, umění a vědu. V roce 1687 vyvolal velkou diskusi, když prohlásil, že lidé jeho doby dokážou vytvořit stejně dobrá, nebo dokonce lepší díla než slavní autoři starověkého Řecka a Říma.
S jeho názorem mnozí významní spisovatelé nesouhlasili a mezi učenci se rozhořel známý „Spor starých s moderními“. Dnes už se může zdát zvláštní, že se lidé přeli právě o tuto otázku, tehdy však šlo o jednu z největších literárních debat své doby. Perrault své názory obhajoval v několika knihách a postupně si získával stále více příznivců.
Muž, který dal pohádkám nový život
Největší slávu mu přinesla sbírka Pohádky mé matky husy, kterou vydal roku 1697. Kniha vyšla nejprve anonymně, ale brzy si získala obrovskou oblibu. Perrault v ní zapsal příběhy, které lidé po dlouhá staletí vyprávěli ústně z generace na generaci.
Právě díky této sbírce se pohádky staly součástí světové literatury. Najdeme v ní příběhy Popelky, Červené karkulky, Šípkové Růženky, Kocoura v botách, Modrovouse, Palečka a dalších známých postav, které dodnes zná téměř každý.
Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků a inspirovaly další slavné sběratele pohádek, především bratry Grimmovy. Později se podle Perraultových příběhů natáčely filmy, vznikaly balety i opery. Mnoho jeho pohádek proslavilo také studio Walta Disneyho.
Zajímavost
Na pařížské radnici Hôtel de Ville stojí mezi mnoha významnými osobnostmi také socha Charlese Perraulta. V roce 2016, při příležitosti 388. výročí jeho narození, mu společnost Google věnovala speciální tematické logo, takzvaný Google Doodle.